Pout´ života
V dáli pláče pomněnka
snad je to jen domněnka
Ze srdce zbyli jen drobné střípky
duše volá skřítky
Aby posbírali střípky z tvého srdce
hlavně neumírej
a ruku mi dej
až pak se ptej
Podej mi ruce
I mě není do zpěvu ba na opak
ptám se copak?
I mě trápí svět
ale ten květ
musí růst
Ty střípky musí srůst
Vím není to lehký žít tenhle život
jsi jen robot
robot svého osudu
neudělej si ostudu
Svíčka hoří v tvé ruce díváš se na tu spoušt´
on zemřel je to pár let
Ale ty musíš jít tu pout´
pout´ života
čas letí děsně rychle
nedělej ze sebe robota
nebo z tebe bude kovová krychle
Půjdem spolu na výlet
možná nám osud bude přát
naše ruce se budou hřát
Možná se naše srdce spojí
pojd´ semnou to za to stojí
Za naději pro štěstí
možná budem řvát radostí
Může přijít nový začátek
nemůžu se dočkat na pátek
Musí to vyjít
musíme se sejít
Jsi krásná, ale smutná
jsi svůdná a tajemná
ádSnad nám bude osud přát
a bude nás mít někdo rád